images/logo.png
Nový obsah pouze na blog.sahaweb.cz Uživatel: Nepřihlášen
Pozor, tento text může obsahovat děj nebo pointu recenzovaného díla. Odkazy na stažení titulků, obalů nebo dokonce filmů nebo CD na těchto stránkách nejsou a nebudou, a pokud budou uvedeny v diskusi, budou bez milosti mazány.

Robert Holdstock - Avilion

holdstock

Ve své (bohužel) poslední knize se R.Holdstock vrací do Ryhopského lesa, kde je takříkajíc doma. Nemíním zpochybňovat kvality Keltiky nebo příběhů Merlina a Argo, ale Ryhopský les je zkrátka Ryhopský les. V knize nás čeká spletitý příběh z prostředí tvarovaného lidskou myslí, kde ožívají sny a představy, bohužel i ty uložené hluboko v podvědomí, což není vždy příjemné. Oproti předchozím knihám je příběh o něco přímočařejší ale stále platí, že každá věta i slovo má svoje místo a každé jméno má svůj význam.

Kniha paralelně líčí osudy Jacka a Yssobel, potomků člověka Stevena a mytága Guiwenneth, známých z předchozích knih. V první části sledujeme osudy Jacka na okraji lesa, ve srubu, kde vše začalo. Jack hledá svého děda, George Huxleyho, aby zjistil, kam se ztratila Yssobel. Nalezne ho jako své mytágo a z náznaků se dozví legendu o tom, jak Yssobel ukradla zbroj krále a prošla do nitra lesa.

Místní obyvatelé Jacka odmítají, mají totiž s "bludníky" špatné zkušenosti. Tyto obavy jsou bohužel oprávněné, Jacka sledovali přízrační zloději dětí, kteří unesou místního chlapce. A tak musí odejít i Jack a aby chlapce zachránil, pronásleduje zloděje do nitra lesa. Jejich cesta vede do trofejní místnosti v nitru hvozdu, blízko křižovatky před Lavondyss, kde žije v římské vile Jackův otec Steven.

Ve druhé části sledujeme Stevena a jeho rodinu v římské vile na kraji Lavondyss. Steven zde čekal, až se z Lavondyss vrátí jeho princezna Gwin a poté zde spolu žili. Narodili se jim syn Jack a dcera Yssobel, u nichž se míchá zelená (mytago) a červená (lidská) stránka. Jack sní o kraji lesa a Yssobel o spícím bojovníkovi, jemuž svlékne zbroj, o Peredurovi (její dědeček) a o "vzkříšeném" muži. Tím je Christian, její strýc, který kdysi uloupil Gwin a skoro zabil Stevena - proto nemá její matka tento sen ráda, sama totiž pochybuje, čí vlastně je. Zda Stevenova nebo Christianova a bojí se, aby si pro ni Christian, přitahovaný Yssobeliným snem, (opět) nepřišel.

Gwinina nejistota postupně roste a když se před vilou objeví Legie ztracených, putující napříč prostorem a časem, Gwin s ní dobrovolně odejde. Yssobel se vydává matku hledat a vzápětí odchází i Jack hledat na okraji lesa radu, kam Yssobel vlastně odešla. Tím se vracíme k úvodní dějové linii a sledujeme Jackův návrat v doprovodu tlupy zlodějů dětí, uneseného chlapce a tajemné "Stříbrné" dívky. Unesený chlapec odmítá prozradit své jméno a tím je pro zloděje bezcenný, ti nakonec dovedou Jacka do Avilionu výměnou za to, že si chlapce nechá.

Třetí část knihy líčí Yssobelinu cestu do Avilionu, kam se nechává odvést převozníky mrtvých místo mrtvého Artuše. V Avilionu má vidění a tak ví nejen, že ji hledá Jack, aby jí pomohl, Artuš, aby se pomstil za ukradenou smrt a Christian, protože se jí bojí ale i to, že v jeho družině putuje mladý Peredur i její matka. Kolem Yssobel se začne objevovat Legie vedená Christianem a vše kulminuje v jezerním souboji. V něm zabije Gwin Christiana, ve stejnou chvíli přichází i Jack a vyzývá Artuše k souboji, aby zachránil sestru. Oba muži v lítém boji zahynou, ženy převážející mrtvé však nabízí, že oživí Jacka jako člověka a vezmou si jen jeho mytago - tato nabídka a následné loučení patří mezi nejdojemnější scény.

Závěr knihy patří návratu Jacka a jeho otce na okraj lesa, oba již nemají v lese co dělat, čas římské vily na křižovatce končí. Jen Yssobel zůstává a čeká na matku, která se opět musí vrátit z Lavondyss, stejně jako kdysi. Na okraj se vrací i unesený chlapec se Stříbrnou, vzniká mezi nimi zvláštní pouto a chlapec se nakonec rozhodne zůstat v lese a zabránit dalším únosům dětí.

***

V knize se objevuje spousta imaginativních scén těžících z kultovních zdrojů a archetypů, rozvíjí se složité příběhy a motivy a autor dávkuje informace po troškách a napřeskáčku, takže se vše vyjevuje jen postupně a pomalu zapadá do sebe. Postupně je kniha stále čtivější, úvod mi přišel až nudný, zato třetí část, totiž putování Yssobel Avilionem, mě hodně bavila. Některé scény (souboje nebo návrat zpět) mi přijdou takové urychlené a jen stručné zmíněné, některé postavy, třeba Stříbrná, mají větší potenciál - možná se k nim autor plánoval vrátit později, ale to se už nedozvíme.

Velmi zajímavý moment je to, jak lidské myšlenky (vědomé ale hlavně podvědomé) tvarují les a ovlivňují probíhající události. Najednou mi to přijde mnohem složitější a zajímavější než dříve, protože vidím paralelu s reálným světem - i my svým myšlením ovlivňujeme své okolí, byť ne tak přímočaře. V lese se sny doslova zhmotňují a pak žijí svým vlastním životem, takže si člověk musí dávat pozor na to, o čem a jak přemýšlí a sní.

Ve vysněných krajinách platí pravidla tvůrce, jenže zákonitosti lesa jsou drsné a legendy a mýty ukazují i svoji odvrácenou stránku. Ukazuje se jejich prapůvodní přirozenost, syrovost dřeva a kamení, což mi přijde zajímavé, protože jde o opak romantizující a pohádkové fantasy. Zmíněná drsnost není drsností (brutalitou) lidí ale drsností přírody a jejich zákonů nezávislých na lidech.

Další zajímavou věcí je různé plynutí času - stárnoucí matka se setkává s otcem ve věku mladého bojovníka, jindy zase někomu uplyne pár dní a druhému celá věčnost. Tato relativita všeho a nelinearita mě hrozně baví, krásně boří naše zažité představy o příčině a následku nebo kontinuitě času.

Propojení všech legend, včetně Odyssea a Artuše, do jednoho velkého rámce mi pořád úplně nesedí. Respektuji to jako autorovu vizi, jako jeho poučenou fantazii a netradiční přístup k legendám, ty mi však skoro nic neříkají. Propojení keltské a řecké kultury jde prostě mimo můj kulturní prostor.

Kniha rozhodně přináší silný čtenářský zážitek, podstatná je totiž atmosféra, nálada a propojení všeho do velkého celku. Děj samotný je na jednu stranu zajímavý a důležitý, přitom je vlastně nepodstatný (a motivy některých postav nejsou úplně jasné). Ono je to vlastně něco mezi cestopisem a hrdinskou ságou.

Avilion, to je velká imaginace a originalita, silné a krásné (vizuální) scény, syrové příběhy i legendy odrané na kost. A rozhodně nemám pocit, že by Holdstock "chrlil" další knihy úspěšného cyklu a "dojil" čtenáře, naopak mu jeho knihy prostě věřím.

03.07.2014
holdstock
Přidat názor:
Vyhrazuji si právo libovolný komentář smazat bez udání důvodu. Kritika mi nevadí, ale chci omezit anonymní výkřiky, které nemají s tématem nic společného.
V textu je možné používat HTML tagy a tuto zjednodušenou MarkDown syntaxi
Jméno
Text
Postřehy:
09.04.2020: Pár poznámek o tom, jak fotit (nejen) modely
Tento článek obsahuje moje poznámky a postřehy týkající se focení modelů. Určitě nejde o návod pro ostatní, spíše si to chci sám ujasnit... Když někdo postaví model, vyfotí ho a prezentuje ho na internetu. Typická fotka bohužel vypadá zhruba jako na následujícím obrázku. Takováto fotka podle mě úsilí s tvorbou modelu dosti sráží. Mimochodem, ani se mi nepodařilo vyfotit model tak špatně, jak je
extravaganza.controverso@seznam.cz: Zdravím, krásný a informacemi nabitý blog. Musím pochválit. Plánuji rozjet undergroundový zin, co by se týkal black matalu, ambientu, satanismu, left hand
Poslední diskuse Hudba/Knihy
Skimmed/Petr Pálenský - New Insanity/Revolta Per Chitarra (reedice)
O existenci Skimmed jsem věděl už v době jeho aktivity, ale osobní setkání mne vždy míjelo. Narazil jsem na ně až teď. A způsobili mi absolutní šok. Progresivní grind core, nebo co to je. Nečekaně
...
Jaroslav74 | 16.05.2020
Agon Orchestra - The Red and Black
A ještě k vašemu btw.: hudba a matematika k sobě vždy měly blízko, estetika, která klade na první místo "emoce" a matematiku vylučuje jako něco "fuj", má kořeny kdesi v romantismu a je už dávno
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Rozumím, jen ještě jednu důležitou věc - hudba na Red and Black je pochopitelně poměrně posluchačsky komplikovaná, stejně jako současná avantgardní tvorba (tedy současná +- 20 let) a k jejímu ocenění
...
Michal Nejtek | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
K Agonu jsem se dostal přes PPU a také ze zvědavosti, jak zní současná "vážná" hudba. A jak píši v závěru "CD ukojilo moji zvědavost po tom, jak vypadá moderní vážná hudba a ukázalo mi, že toto už je
...
Saha | 09.01.2018
Agon Orchestra - The Red and Black
Moc nerozumím tomu, proč recenzujete nahrávku Agonu, když nemáte rád současnou artificiální hudbu.. Btw. mohu vás ujistit, že o "chaoticky ozývající se jednotlivé tóny osamocených nástrojů" skutečně
...
Michal Nejtek | 08.01.2018
Statistiky
Aktualizováno: 06.11.2020
Počet článků/fotek: 1397/13869
(C) Saha - 1990 - 2024 - Verze 1.4.1 - 11.11.2020 - Generated by SHREC 2.225 - SHWB
Veškeré zde uvedené materiály vyjadřují pouze moje soukromé názory (s výjimkou knihy návštěv a diskusí, kam může přispívat kdokoliv), a pokud s nimi někdo nesouhlasí, tak je to jeho problém, nikoliv můj.