Filip Topol & Agon Orchestra - [1 fotek]
Třetí sólovka Filipa Topola je opět jiná než obě předchozí, tentokrát se jedná o výběr skladeb Psích Vojáků zahraných orchestrem moderní vážné hudby, Agon Orchestra. Nejde o klasický best of ale o výběr Petra Kofroně, který vybíral skladby zejména z alb "Brutální lyrika" a "Myši v poli" - Lyriku jsem ještě poslouchal ale Myši už ne. Tyto předělávky patřily mezi první koketování Agon Orchestra s rockem, později podobně upravili několik programů Plastic People a prý se chystali i na industriální průkopníky Einsturzende Neubauten, ale už jsem nenašel, jak to dopadlo. Spojení vážné hudby s tvorbou Filipa Topola není tak mimo, jak se na první pohled jeví, protože Filip měl klasické hudební vzdělání.
Booklet CD se mi, stejně jako u ostatních Filipových sólovek, nelíbí. Obsahuje texty skladeb, ale bylo by zajímavé uvést, ze kterého alba daná skladba pochází a případně i uvést, proč byla vybrána k předělání. Dále obsahuje booklet představení jednotlivých protagonistů, tedy Filipa Topola, Petra Kofroně a vlastního Agon Orchestra. Ten je cca 20 členný a mezi použité nástroje patří různé dechy a další klasické nástroje, jako jsou housle, viola, klavír, klávesy, kontrabas atd. Album bylo nahráno v Divadle Archa, Filipův zpěv byl natočen později na playback, pouze poslední skladba je instrumentální, protože Filipovi prý už bylo hloupé zpívat "jsem mladej".
Jednotlivé skladby mají oproti originálním verzím bohatší instrumentaci, která přináší zajímavé zvukové kombinace. Jednotlivé melodie jsou díky tomu oddělenější a lze si je více užít, často jde o vytažení a zdůraznění nějakého rysu dané skladby. Duch a charakteristické momenty přitom zůstávají zachovány a naštěstí nejde o současnou vážnou hudbu v její až extrémní podobě, celek mi však nepřijde nějak objevný.
Bohužel se najdou momenty, kdy mi tam hlas úplně nesedí, což potvrzují i kritici a v jednom rozhovoru bylo řečeno, že Filip byl bez klavíru rytmicky nejistý a proto to prý ani nešlo přehrát koncertně. S tím souvisí i to, že tento počin nevzešel ani z iniciativy Filipa ani Agon Orchestra, ale od ředitele divadla Archa, takže nevím, jestli si projekt vzaly obě strany za své. A také se při poslechu ptám, proč byly vybrány některé až utahané a občas i nevýrazné věci.
Úvodní skladbě "Kruhy" dodávají kovové údery a dechy nervní vyznění, ani zpěv není tak poklidný jako u originálu a zaujme náznak fanfáry v závěru. Zajímavá je předělávka skladby "Houpačka", naopak "Černý sedlo" je spíše krotká verze a rychlá pasáž není nic moc, zato smutná "A mluvil hlas", decentně doplněné cinkáním, je v dechových nástrojích ještě krásnější. Asi jedna z mála svižných věcí "Brutální Lyrika" je založená spíše na dunivé a perkusní rytmice než na melodii, "Ploužák" zaujme kontrastem táhlých tónů a rychlých, vysokých trylků. Také kultovní "Žiletky" mi přijdou zbytečně krotké, chybí mi jejich gradování a závěrečný instrumentální "Russian Mystic Pop Op. IV." dokumentuje, že bez Filipova zpěvu jsou skladby poloviční.
***
Je fakt, že skladby, které mám zafixovány v originálu těžko akceptuji v předělávkách. Není to ale tak, že bych předělávky odmítal z principu a bral to jako znesvěcení modly, to ne, ale prostě to není ono. Osobně bych vybíral jiné skladby, zejména ty starší mají podle mě větší potenciál, P. Kofroň sice dvě nebo tři použil a to zrovna pecky jako "Žiletky" nebo "Černý sedlo" ale zrovna jejich předělání mi nepřijde povedené.
Každopádně jde o zajímavý počin, který mě přiměl poslechnout si původní verze skladeb a později i další věci od Psích Vojáků a tak si připomenout, jak byli dobří, i když v tom teď slyším nějak moc smutku. A dokonce jsem si poslechl a zjistil něco více o Agon Orchestra...